Krásné oči, nádherná vypracovaná postava, bohaté vlasy, zdravé zuby, neodolatelný úsměv... Tak už dost o mně a jak se máš ty?
Jde takhle pán ke krejčímu vyzkoušet na zakázku objednaný oblek. První, čeho si všimne, jsou příliš dlouhé rukávy.
"Žádný problém," říká krejčí, "jen dejte ruce před sebe a ohněte je v lokti. Vidíte, už je to v pořádku."
"Ale koukněte, límec mi sahá až po uši!"
"Dobře, jen trochu ohněte záda, ještě kousek, tak, to je ono."
"Ale šlapu si na konce kalhot!"
"Stačí, když malinko ohnete kolena, tím se to srovná. A je to! Koukněte se do zrcadla, ten oblek vám padne jako ulitý!"
Pán tedy odchází, zkroucený jako preclík. Na ulici projde kolem lavičky, na které sedí dvě ženské. Jedna říká:
"Podívej, chudák támhleten pán."
A druhá odpovídá:
"Jo, ale koukni, jakej má nádhernej oblek!"
Mladík dobíhá autobus a nedoběhne. Zastaví ho děda a povídá mu:
"Pamatuj si, mladíku, že za autobusem, tramvají a ženskou se neběhá, přijdou samy nebo můžeš počkat na další."
Jednoho dne vejde doktor Watson do kanceláře Sherlocka Holmese na Baker Street.
"Dobré jitro, milý Watsone," praví velký detektiv, "dnes jste si vzal vlněné spodky s česanou přízí, není-liž pravda?"
"Ano!" zvolal Watson celý udiven, "ale řekněte mi příteli, jak jste dospěl k této geniální dedukci?"
"Žádná dedukce, Watsone. Prosté pozorování, zapomněl jste si obléci kalhoty."
Pračlověk chodí po jeskyni a naštvaně říká:
"Mám nějakou špatnou náladu, musím zabít mamuta."
Žena mu povídá:
"Ale starej, na to přece nestačíš sám."
"Máš pravdu, tak to ho musím aspoň zfackovat."
Přijde hrbatý do krčmy a nemá hrb. Ptají se ho, jak se to stalo.
"No šel sem v noci přes hřbitov a potkal sem smrtku. Ona se mne ptá:"
"Máš hrb?"
"Mám."
"Tak dej."
"No a byl sem bez hrbu."
Slyšel to slepý a říká si, že když hrbatému sebrala hrb, tak jemu vrátí zrak. Vydal se na hřbitov a potkal smrtku. Ta se ho zeptala:
"Máš hrb?"
"Nemám."
"Tak tu máš!!"
Paní učitelka dá dětem ve škole korunu, aby ji co nejlépe prohospodařily. Za týden se dětí ptá, jak to udělaly. Přihlásí se Anička a povídá:
"Ja jsem koupila třešinky, ty jsem snědla a pecičky jsem zasadila. Ty až vyrostou, tak z nich bude stromeček s třešinkama."
Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Jiřinka a povídá:
"Já jsem koupila broskvičku, tu jsem snědla a pecku jsem zasadila. Ta až vyroste, tak z ní bude stromeček s broskvema."
Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Pepíček a povídá:
"Já jsem koupil jitrnici."
Paní učitelka se podiví, ale Pepíček jí hbitě odpovídá:
"Doma se s ní sestra pohlavně ukojila, pak jsme ji snědli, špejlí si vydloubali zuby, střívko použil táta v noci jako prezervativ, ráno jsme do ní nas*ali a matka ji šla vrátit jako zkaženou no a tady máte zpátky tu korunu..."
Přišel mladý muž do krámu, prohlíží si tak atraktivní prodavačku a říká:
"Potřeboval bych rukavice pro svoji ženu, ale nevím velikost."
"Pomůže vám tohle?" zeptala se sladce a vzala ho za ruku.
"Ano, jistě. Její ruce jsou jen o malinko menší, než vaše."
"Budete si přát ještě něco?" ptá se prodavačka, když balí rukavice.
"Teď si vzpomínám, že žena chtěla ještě podprsenku a kalhotky!"
Životní praxe a pravdy:
1/Pokud se v manželství daří zle, jsou vinny obě strany: jak žena, tak tchýně...
2/Kdo má dostatek peněz, koupí si auto. Kdo nemá, umírá jinak.
3/V dnešní době bezohledné silniční dopravy existují dva druhy chodců: rychlí a mrtví.
4/Nepřežiješ jen svou smrt !!!
5/Chceš si žít jako prase v žitě? - Buď svině
6/Práce ještě nikomu neuškodila. Ale odpočinek taky ne.
7/Láska je sice slepá, ale sousedky nikdy!
8/Lepší je umřít na AIDS od hezkýho kluka než na infarkt z blbýho šéfa.
9/Ruka je poslední část těla, o kterou muž ženu žádá.
10/Sliby jsou univerzálním druhem potravy. Nakrmit s nimi můžeme kde koho.
V jednom kraji na západě žil bohatý rančer, který tak nenáviděl Indiány, že jednoho dne vyhlásil odměnu sto dolarů za každou hlavu Indiána, kterou mu kdo přinese. I sebrali se Paddy a Murphy, vzali pušky a povoz a vyjeli na lov. Brzy narazili na prvního Indiána u řeky. Paddy zamířil a prásk. Pak už stačilo jen dojít mrtvole useknout hlavu. O pár minut později se objevil druhý a stal se stejně snadnou obětí. Pak se objevili dva a Paddy jednoho z nich netrefil. Ten obratem zmizel v prérii. Pak se dlouho žádný neobjevoval. Když k večeru aslechli oba kovbojové koňská kopyta, zpozorněli. Tak akorát na hranici dostřelu zastavil Indián na koni. Vyrazili tedy jeho směrem. On si udržoval bezpečnou vzdálenost. Paddy prásknul do koní. Začali jej dohánět. Indián tedy zahnul do kaňonu. Oni samozřejmě hned za ním. Paddy se soustředil na ovládání povozu, který se řítil neuvěřitelnou rychlostí. Murphy mu povídá:
"Hele, Paddy, rozhlídni se..."
"Neruš, už ho skoro máme!"
"Paddy, fakt by ses měl rozhlídnout!"
Tak tedy Paddy trochu zpomalil a rozhlíží se. Kam až oko dohlídne, nahoře podél kaňonu stojí stovky Indiánů s luky a sekerkami. Načež Paddy říká:
"Hele, to vypadá, že budeme milionáři!"