Jednou panna Meria zhřeší a svatý Josef ji pošlě do světa,aby se polepšila.
Maria přijde za rok a říká: "Haló Josefe, tady panna Marie."
Josef se jí ptá: "Co jsi se ve světě naučila?"
Marie mu odpoví, že kouřit a pít alkohol. Josef se naštve a pošlě ji znovu do světa. Panna Marie přijde za rok a opět volá:
"Josefe, tady panna Marie."
Josef se ji ptá, co se naučila a ona že kouřit trávu a fetovat. On ji opět pošle do světa a panna Marie se vrátí po roce a volá:
"Haló, svatý Josefe, tady Marie..."
Po tuhé zimě, která byla minulý rok, se muž ze Seattlu rozhodl jet na dovolenou na Miami Beach, kde se měl potkat se svojí manželkou, která tam měla zakončit svoji služební cestu do Minneapolis. Oba se těšili na pěkné počasí a společný čas, který spolu stráví.
Ale na neštěstí, na letišti se stala chyba a muži řekli, že musí počkat na pozdější let. Zkoušel si stěžovat, ale řekli mu, že to nemá význam a že mohou nastat problémy. Následující den po příchodu do hotelu v Miami zjistil, že v Miami je tak nepříjemné horko, jako v Seattlu nepříjemná loňská zima. Recepční v hotelu mu sdělil, že jeho žena přijede tak, jak byli domluveni. Už nemohl vydržet, jak se ochladí v bazénu, a proto rychle napsal email svojí manželce, ale ve spěchu udělal chybu v adrese. A tak email přišel do domu jedné starší ženy, jejíž muž, kněz, zemřel den předtím.
Když si truchlící vdova otevřela a přečetla zprávu, vydala ze sebe hrozný výkřik a padla na zem mrtvá. Její rodina přiběhla za ní do místnosti a přečetli si na monitoru text:
"Nejdražší ženo! Jak víš, odešel jsem včera, ale teprve teď mne zaregistrovali. U vchodu byly nějaké zmatky a moje stížnost byla zamítnuta. Recepční mi potvrdil Tvůj zítřejší příchod. Tvůj milující muž."
PS: Věci nejsou takové, jak jsme mysleli. Budeš velmi překvapená, jaké je tady dole teplo.
Mladá žena končí dlouhou zpověď a farář jí zdrceně říká:
"Víš, dcero, co bys sis za takové hříchy zasloužila?"
"Vím, otče, ale když já to tak ráda dělám zadarmo!"
Proč Bůh nemá titul CSc.?
1. Má jenom jednu známou publikaci.
2. Ta je v hebrejštině.
3. Nejsou v ní odkazy na další prameny.
4. Nebyla publikována ve známém vědeckém časopise.
5. Mnozí pochybují o tom, že ji napsal osobně.
6. Je nutno přiznat, že je známá po celém světě - ale
co dělal potom?
7. Jeho schopnost týmové práce je velmi omezená.
8. Ostatním vědcům se nepodařilo zopakovat jeho
experimenty.
9. Nepožádal etickou komisi o souhlas s
experimentováním na lidech.
10. Když se mu jeden pokus nevydařil, pokusil se
zahladit stopy utopením pokusných objektů.
11. Jedince, kteří se nechovali podle očekávání,
vyřadil z pokusného souboru.
12. Nechodil do přednášek - jenom vzkázal studentům,
co si mají prostudovat.
13. Nechal za sebe učit svého syna.
14. První dva studenty vyhodil, protoze se naučili
něco navíc.
15. I když má jen 10 požadavků, většina studentů v
praktickém testu propadne.
16. Konzultace poskytuje jen velmi zřídka, a to ještě
na vrcholku hory.
Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu.
Jeptiška se osmělí a zeptá se:
"Promiňte, ale prosím Vás kolik stál ten krásný kožich?"
Dáma se pousměje a odpoví: "Jednu noc lásky..."
Když dáma svlékne kožich, objeví se nádherný briliantový náhrdelník.
Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal a zeptá se na jeho cenu.
"Dvě noci lásky." odpoví dáma.
Dáma stáhne rukavičky a na ruce má nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá:
"To byly tři noci lásky", zní odpověď.
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamyslí a řekne k zavřeným dveřím:
"Víte co, otče, jděte do p*dele s těma svýma karamelkama!"
Jezdí jeptišky po parku na kole, abatyše sedí na lavičce a rozjímá. Po chvíli koukne na hodinky a volá:
"Děvčata, končíme, musíme se vrátit do kláštera!"
Ale jeptišky prosí: "Ještě chvilku, ještě chvilku!"
Abatyše se tedy nechá obměkčit a svolí ještě 5 minut. Jeptišky vesele jezdí dál, ale 5 minut uběhlo a abatyše volá:
"Děvčata ale teď už opravdu nasadit sedátka a do kláštera!"
Potácí se opilý chlap nočním městem a najednou vidí jeptišku na kole s vlajícím pláštěm. Vrhne se na ni a jediným úderem ji skolí. Postaví se nad ni a pohrdlivě pronese:
"To jsem si myslel, že jsi silnější Batmane!"
Nováček mezi knězi sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého zkušenějšího kolegy, jaký byl jeho výkon. Ten mu odpověděl:
"Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody a když cítím, že začínám být nervózní, usrknu si."
Další neděli se nás nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil... Po mši, při návratu do zákristie, našel na dveřích tyto poznámky:
Usrkni si vodky, nelokej ji.
Máme deset přikázání, ne dvanáct.
Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
Jakub vsadil svého osla, ne posla.
Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
Otec, syn a duch svaty nejsou tata, junior a strašidlo.
David zabil Goliáše. Nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
Kamen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
Svatému kříži se neříká "velký téčko".
Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: "Jezte, neb toto jest mé tělo." Neřekl: "Sežerte mě!"
Doporučené požehnání před jídlem není: "Číňan, japonec, pitomec, díky Ti za ten dlabanec, o Bože!"
A hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
Pastorův syn konečně dostal v osmnácti řidičský průkaz. Zeptal se svého otce, jestli by mohl zkusit řídit jeho vůz. Farář odpověděl:
"Pokud splníš pár podmínek: Zlepšíš si známky, budeš studovat Bibli a dáš se ostříhat. Potom si o tom můžeme promluvit."
Za měsíc přišel synátor znovu za otcem. Ten mu řekl:
"Chlapče, jsem na tebe opravdu hrdý. Prospěch máš o moc lepší a viděl jsem, že jsi pilně studoval Bibli. Ale ty vlasy zůstaly stejné."
"Víš tati, já jsem o tom přemýšlel. Víš přece, že Samson měl dlouhé vlasy, Noé měl dlouhé vlasy, a dokonce i Ježíš měl dlouhé vlasy!"
Na to otec odpověděl:
"To máš úplnou pravdu. A taky všichni chodili pěšky."
Žili byli dva bratři - a oba to byli pěkní lumpové. Byli bohatí, a peníze jim umožnily skrývat před lidmi svou pravou tvář. Oba chodili do stejného kostela a tvářili se jako vzorní křesťané. Místní farář šel do penze a na jeho místo nastoupil nový. Ten oba bratry brzo prokoukl.
Uměl dobře mluvit a kostel jen vzkvétal, takže farář pomýšlel na stavbu většího stánku Páně. Jeden z bratrů náhle zemřel. Druhý vyhledal faráře a nabídl mu, že doplní finance potřebné k dokončení kostela. Měl jenom jednu podmínku:
"Při pohřbu musíte prohlásit, že bratr byl světec."
Farář mu to slíbil a inkasoval šek. Příští den na pohřbu si farář nebral servítky.
"Byl to špatný člověk. Podváděl svou ženu a tyranizoval celou rodinu. V našem městě snad není člověk, kterého by neokradl."
V tomto duchu pokračoval a řeč ukončil slovy:
"Ovšem ve srovnání se svým bratrem to byl učiněný světec."