Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy. Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká:
"Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček."
"Ano," odpověděl rabín.
"Dobře a co děláte s voskem, který odkapává?" zeptal se kontrolor.
"Dobrá otázka" povídá rabín. "my je schraňujeme a když jich máme dost, pošleme je zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma."
Kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď, ale pokračuje:
"Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?"
"Ano," odpověděl rabín klidně, "no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí."
"Hm," zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. "Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?"
"Ano, ani tady neplýtváme." odpověděl rabín. "Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost tak je pošleme na berňák."
"Na berňák?," zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
"Ale ano," odpověděl rabín, "na berňák ... a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho malýho ču*áka jako jste vy."
Sedí babička v parku na lavičce a modlí se:
"Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějak stovku."
Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí:
"Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte padesátikorunu a už se nemodlete."
Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká:
"Děkuju Ti Pane. A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."
Jde farář a šlápne do hovna.
"Sakra, hovno!"
""Ku*va, řek sem hovno!"
"Do p*dele, řek sem ku*va!"
"A se*u na to, stejně jsem nechtěl bejt kněz!"
Dobrovolné příspěvky do kostelní kasičky rapidně poklesly a tak se farář odhodlal k ráznému kroku a z kazatelny rozhlásil:
"Dělám to velmi nerad, ale musím oznámit, že je mezi námi muž, který má hříšný poměr s manželkou jenoho z našich farníků. Pokud se v kasičce neobjeví do večera 500 korun, veřejně ohlásím jeho jméno!"
Večer farář přepočítává kasičku a hle - je tam 25 pětistovek a jedna dvoustovka s připnutou cedulkou: "Pro lásku Boží, počkejte mi do zítřka, někde ty dlužné tři stovky seženu!"
Jede papež Afrikou a najednou vidí, jak v řece žere krokodýl černocha. Nechá si zastavit, aby mu pomohl, když vtom vyběhnou z křoví dva běloši, krokodýla utlučou a černocha i krokodýla vytáhnou na břeh.
Papež to vidí a praví: "Pánové, to bylo výborné, jak jste pomohli bližnímu svému, i když je jiné barvy pleti, a že ty řeči o rasismu v Africe nejsou pravdivé, výborně, budu se za vás modlit!"
Nasedne do papamobilu a odjede. Ti dva stojí, dívají se za ním, a ten jeden povídá:
"Kdo to byl?"
"No to byl papež!"
"A kdo to je?"
"No, to je zástupce Boha na zemi!"
"Ty, prosím tě, a ten Bůh je kdo?"
"Ty to nevíš? To je ten nejvyšší, všemohoucí a vševedoucí!!!"
"No, možná že je všemohoucí, ale o tom, jak se loví krokodýli, nemá ani páru!"
Matka představená k jeptiškám:
"Dívky, vyvarujte se sexu. Je to zábava na hodinu, a potom hřích na celý život. Dotazy?"
"Ano prosím, a jak se to dá natáhnout na hodinu?"
"Jak jste z nich ty peníze vyrazil?"
"Jednoduše, pohrozil jsem jim, že pokud nezaplatí, rozhlásím všem ostatním jejich věřitelům, že nám zaplatili."
Do jednoho renomovaného kláštera chtěl vstoupit novic. Bylo mu řečeno, že musí projít náročným testem sexuální zdrženlivosti. Test vypadal tak, že všichni členové řádu se shromáždili spolu s novici v jedné místnosti. Všichni se svlékli a na své údy si připevnili malé zvonečky. Poté byla do místnosti vpuštěna mladá svůdná žena. Pokud někomu zazvonil zvoneček, nemohl být přijat za člena řádu. Náš novic napoprvé neuspěl a členové mu radili:
"Běž na rok do pouště a žij osaměle, to ti pomůže, vytrénuješ si vůli."
Tak se mladík sebral a šel. Po roce stráveném meditacemi se navrátil do kláštera k opakování testu. Ani napodruhé se nedokázal ovládnout a zazvonil. Byl tedy poslán na další rok do pouště meditovat. Opět se navrátil, tentokráte již s železnou vůlí. Odolal svodům mladého dívčího těla. Když to ostatní viděli, představený řádu mu oznámil, že je přijat za člena a za odměnu za své odříkání může oné sličné dívce alespoň políbit ruku. Mladík tedy nelenil, vystoupil z řady, došel k dívce a sehnul se k její ruce. V tom se z řady za ním ozvalo sborové zvonění...
Jednoho dne šla paní Nováková do kostela poradit se s knězem:
"Reverende, mám problém. Můj muž vždycky v průběhu vašich kázání usíná. Je to ostudné, a já nevím, co mám dělat."
"Mám nápad. Sedněte si dopředu, abych na vás viděl. Vezměte si tenhle napínáček. Já seshora uvidím, když váš manžel usne, dám vám znamení a vy ho píchnete do nohy."
V neděli na kázání samozřejmě pan Novák usnul. Kněz to zpozoroval a rozjel plán:
"A komu vděčíme za nejvyšší oběť?" a pokynul paní Novákové.
"Ježíši!"
Zařval pan Novák, když ho jeho žena bodla ostrým hrotem.
"Ano, máte pravdu, pane Novák, Ježíš se za nás všechny obětoval."
Pan Novák brzy znovu upadl do dřímoty. Kněz si zase všiml.
"Kdo je naším zachráncem? Pro koho žijeme?"
A kývl na paní Novákovou.
"Proboha!" vyrazil pan Novák, když mu žena opět vrazila napínáček do nohy.
"Ano, zase máte pravdu," pravil kněz s úsměvem.
Pan Novák zase upadával do spánku, knězovo kázání nabíralo na tempu a stalo se, že jeden z jeho rozmáchlých pohybů rukama na kazatelně pochopila paní Nováková jako další signál.
"A co řekla Eva Adamovi, když mu porodila devětadevadesátého syna?" Říkal zrovna kněz.
Paní Nováková bodla a manžel zařval:
"Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do p*dele!"