Chlápek takhle na dovolené na Blízkém Východě našel na pláži olejovou lampu, takovou tu z pohádek, možná to byla zrovna tamta, protože v téhle taky byl džin. Jak už to chodí, nabídl chlápkovi, že mu splní jakékoliv přání, ale jen jedno. Chlápek povídá:
"Víš, vždycky jsem si přál se podívat na Hawaii, ale trpím mořskou nemocí, takže nemůžu lodí, a v letadle mě vždycky chytne takový záchvat klaustrofobie, že mě ještě na letišti musí vysadit. No, takže bych chtěl silnici, která by vedla z Ameriky až na Havaj."
"Člověče, měj rozum, to je hrozné práce. Víš, jak dlouhé by musely být ty sloupy, aby dosáhly až na dno oceánu?"
Po chvilce přemýšlení chlápek tedy povídá:
"No, ještě jednu věc jsem si vždycky přál skoro stejně, jako tu Havaj. Víš, rád bych porozuměl ženám. Víš, proč se smějou a pláčou, proč jsou tak náladové a temperamentní, jak to udělat, aby s nimi člověk vycházel..."
Džin svračtil čelo a po chvíli povídá:
"Chceš dvouproudovou nebo čtyřproudovou?"
Sedí mladý muž v baru.
Naproti němu se posadí atraktivní dívka a vyzývavě si přehodí nohu přes nohu.
Mladík požádá barmana o tužku a papír a napíše vzkaz:
"Slečno, nechtěla byste se jít někam večer projít?", a spolu se sklenkou nejlepšího šampaňského jej pošle slečně.
Ta mu vzápětí pošle odepíše:
"Šla, ale pouze pokud bude z procházky projížďka mercedesem, kterým si dojedeme pro nový kožich a briliantový prsten, který samozřejmě zaplatíte a pak mě ve své vile za 10 miliónů uspokojíte svým 20 cm penisem!"
Mladík si vezme znovu tužku a píše:
"Z mercedesů si můžete vybrat stříbrného, modrého nebo černého, kožich můžete mít na každý zimní měsíc jiný a briliantový prsten na každém prstu. Milovat se můžeme na mém zámečku ve Švýcarských Alpách nebo ve vile na soukromém ostrově v Karibiku, ale kvůli takovýhle náročný krávě jako seš ty, si ho přece nenechám zkrátit o 10 cm!"
Hádají se dvě kamarádky..
Jedna: "Nechápu, proč si vybíráš kamarádky podle vzhledu!"
Druhá: "To není pravda, kdybych si vybírala kamarádky podle vzhledu, tak bys mezi nimi nebyla!"
Stojí manželka před zrcadlem, s obdivem se prohlíží, namalovaná, nastrojená. Tak se hned sebevědomě zeptá manžela:
"Že nevypadám na pětatřicet?"
"Ne, už dávno ne."
Ke zpovědi přijde žena a svěřuje se, že má hříšné myšlenky:
"Když se svléknu a postavím se před zrcadlo, myslím si, ž e jsem krásná a svůdná."
Farář nakoukne do zpovědnice a povídá:
"Dcero, to není hřích, to je omyl."
Popeláři odvážeji kontejner.
Blíží se stará bába s odpadkovým košem a volá:
"Doufám, že nejdu pozdě?"
"Ale kdepak, naskočte si."