Jde takhle jednou mamut savanou. Z dáli přiběhne stádo slonů a vrhnou se na mamuta. Zrubou ho do krve a do bezvědomí. Za nějakých pár hodin se mamut probere a jeho první slova jsou:
"Ty zku*vený skinheadi mi nedaj pokoj."
Byla jednou jedna myš a tu myš honila kočka, která ji chtěla sežrat. Myš utíkala co mohla a najednou proti ní slon. Tak mu povídá:
"Slone, pomoz mi. Honí mě kočka a chce mě sežrat."
Slon povídá:
"Dobrá, stoupni si za mě a bude to v pohodě."
Tak myš si stoupne za slona a slon se na ni vysere. Ale co čert nechtěl, myši koukal ze sloního hovna kousek ocásku. Kočka přiběhla, uviděla ocásek, zatáhla za něj - a myš sežrala.
Z toho plyne poučení:
1) Ne každej, kdo na vás sere, to s váma myslí špatně.
2) Ne každej, kdo vás z těch sraček tahá, to s váma myslí dobře.
3) No a když už jste ve sračkách, tak aspoň stáhněte vocásek.
Jde takhle pocestný a zastaví se u prasečí farmy, a vidí ohradu plnou prasat. A jedno prase má dřevěnou nohu. Protože to ještě nikdy neviděl, přijde k domu, zaklepe a zeptá se:
"Proč má to prase dřevěnou nohu?"
Farmář na to:
"O tom Vám povím takový příběh. Jednou jsem oral na poli a můj traktor najel do příkopu. Převrhl se a já skončil úplně bezmocný pod ním. A tohle prase přiběhlo, uvidělo to, vrátilo se do domu a tam kvičelo tak hlasitě, až někdo vyběhl, a pak přivedlo pomoc až ke mně."
"Dobře, to je zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"To není všechno. Jednou ke mně přišel zloděj, když nikdo nebyl doma. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou až na pole a tak dlouho kvičelo, až jsem šel za ním, a ono dovedlo mě k pušce v kůlně, takže jsem pak mohl toho zloděje vyhnat."
"Dobře, to je taky zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"No vždyť mne nechte domluvit. Jednou jsem spal s manželkou v ložnici, a náš dům začal hořet. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou a tak dlouho kvičelo, až jsem se probudil a v poslední chvíli zachránil manželku a děti."
"No to je velice dojemný příběh, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"Vždyť Vám to celou dobu vysvětluju. Přece když je prase tak hodné, když Vás ma tak rádo, tak ho přece nesníte najednou!"
Zvířátka v lese si udělala svůj vlastní obchod a ráno stojí před obchodem děsně dlouhá fronta. Kolem fronty projde zajíc, vecpe se az dopředu, ale vidí ho medvěd, zařve:
"Tak to teda ne, zajíci! Předbíhat nebudeš!" a zahodí ho pryč.
Zajíc vstane a jde dopředu znova. Zas ho medvěd vidí, vynadá mu, chytne ho a zahodí pryč. A zajíc se znova sebere a tlačí se dopředu. Medvěd ho zase okřikne a vyhodí. Zajíc se zvedne, opráší a zamumlá:
"Do háje, ja snad dneska nevotevřu!"
"Vypij, prosím tě, tento lék," naléhá manželka na manžela.
"Ale vždyť to nám dal zvěrolékař pro psa?!"
"No vždyť právě! Když tě Azor uvidí, možná to vypije i on."
Jeden farmář se rozhodl, že koupí na trhu nového kohouta, protože ten starý sice ještě svůj úkol zvládá, ale už asi dlouho nevydrží. Tak na místním trhu koupí nového mladého kohouta a vypustí ho do ohrady.
Starý kohout tak pozoruje mladého a začíná tušit, že mu hrozí výměna. Tak k tomu novému přijde a povídá:
"Tak ty jsi ten novej mladej, co? Asi si myslíš, že jseš nejlepší, co? Ale já mám pocit, že jsem pořád v dobré formě. Dokonce bych se vsadil, že jsem lepší než ty. Hele, dáme si závody. Desetkrát okolo kurníku, a kdo bude první, ten má právo na všechny slepice."
Mladý kohout je samozřejmě patřičně namyšlený a myslí si, že na starého s přehledem stačí:
"Tak jo. Hele, a když jseš tak starej, dám ti půl kola náskok. Stejně nemáš šanci."
Tak doťapou ke kurníku. Všechny slepice se srotí okolo a když závod začne, hlasitě povzbuzují toho mladého. Starý se se začátku drží, ale postupně jeho náskok ubývá. V pátém kole je to už jen pár kroků. Farmář slyší veškerý ten hluk, tak vyběhne z baráku s brokovnicí a kouká, jestli mu do ohrady nevlítla liška. Když doběhne k ohradě, vidí dva kouhouty běhat kolem kurníku, starý jen dva kroky před mladým. Okamžitě zvedne hlaveň, zamíří a prásk, rozmázne mladého kohouta o zeď. Když se vrací k baráku, říká si:
"Sakra, to už je tenhle měsíc třetí novej kohout, co je teplej."
Přijde takhle chlápek do baru, na rameni má takovou větší opičku. Objedná si panáka, opička seskočí a začne pobíhat po baru. Vyskočí na pult, sáhne do misky s olivami a pár jich sní, pak se vrhne na plátky citrónu a nakonec vyskočí na kulečníkový stůl a nacpe si do pusy jednu kouli a celou ji spolkne. Barman nevěřícně zírá a povídá:
"Sakra, člověče, viděl jste to? Ta opice spolkla kulečníkovou kouli!"
"To mě nepřekvapuje," odpovídá chlápek, "ten malý mizera sežere všechno, co mu přijde do ruky. Nebojte, za všechno zaplatím."
Chlápek dopije, zaplatí drink i všechno ostatní a odejde. Za čtrnáct dní se v tom baru objeví zase i s tou opičkou. Zase si dá panáka a opička začne běhat po baru. Vyskočí na pult, sebere tam z dortu třešni, strčí si ji do zadku, zas ji vytáhne a sní. Barman je znechucen a říká chlapovi:
"Ta vaše opice si strčila třešeň do zadku, pak ji vytáhla a spolkla."
"To mě nepřekvapuje. Pořád žere všechno, co mu přijde do ruky, ale od té doby, co spolkl tu kulečníkovou kouli, si všechno nejdřív změří!"
Jedné ZOO se podařilo získat velice vzácný druh gorily. Po několika týdnech se však samice stala velmi neklidnou a téměř nezvládnutelnou. Po důkladné prohlídce došel veterinář k jasnému závěru - gorila je v říji. Nastal velký problém, protože samec tohoto druhu nebyl nikde k sehnání.
Zástupce ředitele si vzpomněl, že Pepa, jeden z uklízečů klecí, je pověstný tím, že dokáže uspokojit každou ženu, a navíc je, jak se říká, ducha mdlého, takže by se možná dalo něco vymyslet. Tak se rozhodli zkusit Pepu nějak motivovat, že by uspokojil tu gorilí samici, řekněme za tři tisíce.
Pepa odpověděl, že to zní zajímavě, ale musí si to rozmyslet. Druhý den jim Pepa přišel říct, že tu nabídku bere, ale má tři podmínky:
"Zaprvé, odmítám ji políbít. Zadruhé, kdyby z toho spojení cokoliv vzniklo, odmítám nést jakoukoliv odpovědnost. A za třetí, s těma třema tisícema mi musíte počkat až po výplatě."
Vlk jde po lese a potká zajíce, ten ho vyzve na souboj, že když vyhraje dá vlkovi deset kaček a opačně že dá vlk zajochovi. Vlk si říká, že zajocha musí rozmáznout jako malinu, tak vlítnou do křoví, ozve se rachot, a pleskot, vylezou ven, vlk polomrtvej, zajíc vysmátej. Skásne vlka a je spokojenej. Přijde další vlk, situace se opět zopakuje, zajíc, zase vysmátej skásne vlka... když takle vyřídí pár vlků, jde kolem liška. Zajíc na ni, že si to s ní rozdá o deset kaček, a liška říká:
"Túdle núdle, zase nemáte s medvědem za co chlastat, co?"