Pan učitel jse v důchodu na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník:
"Dobrý den, pane učiteli!"
"To seš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?"
"To je moje. Já mám kšeft s autama."
"Ty máš kšeft?" diví se pan učitel. "Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?"
"A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!"
Milý studente, vy mi při té písemce připomínáte Přemysla Oráče...
Proč, pane profesore?
Dlouho přemýšlíte..., a nakonec to zvoráte.
Otec počítá synovy výdaje na studiích:
„Nikdy jsem si nemyslel, že studium stojí tolik peněz!"
„No - a to ještě moc nestuduji"