Studenti na medicíně zrovna probírají amputace. Jedna studentka je dotázána na amputaci penisu.
"No tak nejprve bych skalpelem odřízla tkáň a pak bych pilkou přeřezala kost..."
Od pana profesora dostala následující radu:
"Na medicínu, na tu se, slečno, vykašlete, ale toho chlapce, toho se držte..."
To se takhle jednou Svatý Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom pražští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy anděla, ať zjistí, co se dole děje. Je jeden měsíc před zkouškami a anděl hlásí:
"Medici se učí a ekonomové a právníci chlastají."
Týden před zkouškami:
"Medici si už opakujou, všechno umějí, ekonomové začínají číst skripta a právníci chlastají."
Večer před zkouškami:
"Medici jsou už naučený, uměj to pozpátku, ekonomové dočetli taktak Samuelsona a právníci se modlejí."
Svatý Petr povídá:
"Modlejí říkáš? No tak to jim pomůžeme..."
Před norou v lese sedí zajíc a ťuká do notebooku. Jde kolem liška a povídá:
"Hej, zajíci, co to děláš?"
"Diplomovou práci."
"A o čem?"
"O tom, jak zajíci žerou lišky."
"Co to je za blbost? Nedělej si legraci!"
"Tak se pojď podívat!"
Zajíc vleze do nory, liška za ním, ozve se zvuk zápasu a za chvilku vyjde zajíc, poplácává si břicho, sedne k notebooku a zase ťuká. Po chvíli se objeví vlk:
"Hej, zajíci, co to děláš?"
"Diplomovou práci."
"A o čem?"
"O tom, jak zajíci žerou vlky."
"Co to je za blbost? Nedělej si legraci!"
"Tak se pojď podívat!"
Situace se opakuje - oba zmizí v noře a za chvíli vyleze zajíc, poplácává si břicho a po chvilce vyvalování se zas dá do práce. Za chvíli se objeví medvěd:
"Hej, zajíci, co to děláš?"
"Diplomovou práci."
"A o čem?"
"O tom, jak zajíci žerou medvědy."
"Co to je za blbost? Nedělej si legraci!"
"Tak se pojď podívat!"
Medvěd se nacpe do zaječího doupěte a kouká - v jednom rohu hromada liščích kostí, v druhém hromada vlčích kostí a ve třetím sedí lev a šťárá se v zubech.
Morální ponaučení:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.
Profesor na medicíně má přednášku o pohlavních anomáliích u mužů. Nakonec si přeje zjistit, zda studenti látku zvládli, a ptá se:
"Jak říkáme muži, který by chtěl, ale nemůže?"
"Impotent," vyhrknou všichni sborem.
"A jak říkáme muži, který může, ale nechce?"
Rozhostí se hrobové ticho. Pak najednou v poslední řadě vyskočí studentka a zaječí:
"Hajzl je to, hajzl!"
"Ne, paní učitelko, nevím kdo to udělal, ale v tu chvíli mi to přišlo jako dobrý nápad."
Pan učitel Votava se na hodině biologie na dívčí škole ptá slečny Červenkové:
"Slečno, řekla byste nám, který orgán lidského těla může za určitých podmínek změnit svou velikost na šestinásobek, a specifikovat tyto podmínky?"
Slečna Červenková vyvalila oči a pak vyhrkla:
"Pane učiteli, toto rozhodně není vhodná otázka. Ujišťuji vás, že o tom řeknu svým rodičům."
Pan učitel se nenechal vyvést z rovnováhy a zeptal se vedle sedící Novákové. Ta s klidem spustila:
"Je to zornice oka za nedostatečného světla."
"Správně, Nováková. A slečno Červenková, pro vás mám tři věci. Zaprvé, na dnešní hodinu jste se nepřipravila. Zadruhé, máte nečistou mysl. A zatřetí, jednoho dne vás potká velké rozčarování."
Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne:
"Udělala bych cokoliv, abych dostala tu zkoušku."
Profesor vytáhne obočí: "Cokoliv?" Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas:
"Ano, cokoliv".
Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně:
"Skutečně cokoliv?"
Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha:
"Skutečně cokoliv!"
Profesor se k ní také nakloní za zašeptá jí do ucha:
"Mohla byste se to tedy naučit?"
Poznámka v žákovské:
Váš syn musí z důvodu nevhodného chování tisíckrát napsat:
Už nikdy si nebudu hrát s nervovým plynem...
Pan učitel jse v důchodu na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník:
"Dobrý den, pane učiteli!"
"To seš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?"
"To je moje. Já mám kšeft s autama."
"Ty máš kšeft?" diví se pan učitel. "Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?"
"A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!"