Sejdou se v kavárně dvě kamarádky a ta jedna říká druhé:
"Já bych se už chtěla vdát, přeci jen léta utíkají..."
Druhá jí poradí, aby si dala inzerát a někoho si našla. Když se sejdou znovu po pár měsících, tak ta první říká:
"No, tak jsem si jednoho našla. V inzerátu bylo: "Auto, vila a pětileté úspory," ale nebyl to dobrý nápad. To auto byla stará škodovka, vila byl patrový domek s propadajícíma se podlahama, a ty pětileté úspory mi ještě teď tečou po stehnech..."
"Už jsi slyšel, že se od Karla odstěhovala manželka?"
"Jo? A jak to snáší?"
"No, teď už je v pohodě, ale ze začátku měl strach, že se vrátí."
Žena na smrtelné posteli, manžel klečí u lůžka a drží ji za ruku a tiše pláče. Ženiny bledé rty se pohnou:
"Drahý, musím..."
"Drahá, nic neříkej."
"Drahý, musím ti něco říct. Musím se přiznat."
"Drahá, nic neříkej. Není se k čemu přiznávat. Všechno je v pořádku."
"Ne, není. Musím zemřít s klidem v duši. Musím se přiznat, drahý, byla jsem ti nevěrná."
Manžel ji pohladil.
"Drahá, netrap se tím. Vím o tom všechno. Proč myslíš, že bych tě jinak otrávil?"
Situace: Oni leží příjemně unaveni v posteli.
On: "Miláčku, co kdybych přišel zítra k vám a přede všemi tě požádal o ruku?"
Ona: "Hmmm, manžel by asi zuřil a děti by se smály..."
Jedna vdova si dala inzerát:
"Hledám přítele menší postavy, ktery má rád legraci, ryby a hry v kolektivu."
Přišla jí odpověď:
"Pořiďte si tučňáka!"
"Poslechněte, pane, jak tak na vás koukám, vy jste tak podobný mé ženě, jako byste jí z oka vypadl, až na ten knír."
"Ale já žádný knír nemám!"
"No právě..."
Přijde Ind na úřad v hlavním městě a povídá:
"Sáhib, já se chci rozvést."
Úředník se na něj přísně podívá a odvětí:
"To není jen tak, musíš k tomu mít nějaký důvod."
Ind se na něj podívá, zamyslí se a povídá:
"Podívejte se, sáhib, já jsem rolník a tak vím, že když zaseju rýži, sklidím rýži. Když zasadím strom manga, sklidím mango. Ale kdyz zaseju Inda a sklidím Číňana, no řekněte, sáhib, není to dostatečnej důvod?!"
Na babičku přijdou dny, a tak říká dědovi, aby si udělal dobře. Tak děda zajde k ledničce, otevře ji, vezme pivo a vypije ho. Babičce to nedá a tak mu znovu říká, aby si udělal dobře. Děda zase jde k ledničce a zase vypije pivo. Babička už to nevydrží, svlékne se, klekne na všechny čtyři a řekne:
"Dědo, udělej si dobře."
Děda jí sedne na hřbet, plácne ji přes zadek a volá:
"K ledničce!"
"Přece jen je manželství dobrá věc. Vidím, kamaráde, že od té doby, co ses oženil, ti nechybí ani jeden knoflík."
"Ano, ale to je proto, že mě je manželka naučila přišívat."