"Miláčku, proč máš tak velké oči?"
"Protože jsem v mládí hodně plakal."
"Škoda, měl jsi radši víc čůrat."
Dva indiáni zabloudí v poušti.
"Vystřel" Povídá jeden, "možná nás někdo uslyší."
Druhý vystřelí, ale nic. Po chvilce mu přítel zase povídá:
"Vystřel ještě jednou."
"Už nemůžu, došly mi šípy."
Paní učitelka se ptá Pepíčka:
"Jaké je to zvíře? Je hnědé a má čtyři nohy."
"Pes!"
"No dobře, ale mohla by to být třeba i kočka. A řekni, jakého znáš hnědého ptáka?"
"Orla!"
"Dobře, ale mohl by to být i jiný pták. Třeba takový vrabec, ten je taky dohněda."
"A paní učitelko, teď vy: Co je to? Když se to strká dovnitř, je to tvrdé a suché a když to jde ven, tak je to měkké a vlhké."
Učitelka se neudrží a vlepí Pepíčkovi facku.
A Pepíček na to:
"No, to by to taky mohlo být, ale jinak je to žvýkačka."
"Kampak, děti, kampak?"
"Jdem se podívat ke Svobodovým. Oni mají pátý dítě."
"A to vás tak zajímá?"
"No, každý pátý dítě je Číňan!"
Pepíček volá radostně na tatínka:
"Tati, já už umím psát!"
"A co jsi napsal?"
"To nevím, ještě neumím číst!"
"Řekls doma, žes dostal pětku z matematiky?"
ptá se učitelka Pepíčka.
"Řekl."
"A co rodiče? Co říkali?"
"Nic. Nebyli zrovna doma."
Gynekolog dokončil podrobnou prohlídku mladé dámy.
"Paní Jonsonová, mám pro vás dobrou zprávu."
"Promiňte, já nejsem paní, ale slečna."
"Aha, tak to pro vás, slečno Jonsonová, mám špatnou zprávu."
Syn Indiána se ptá svého otce:
"Tati, proč se můj bratr jmenuje Zelený Strom?"
"Protože byl počat pod zeleným stromem."
"A proč se moje sestra jmenuje Měsíční Svit?"
"Protože byla počata v noci za svitu Měsíce. A už se tak hloupě neptej, Prasklá Gumo!"